V?EOBECNÁ DEKLARACE LIDSKÝCH PRÁV
Úvod
U v?domí toho,
?e uznání p?irozené d?stojnosti a rovných a nezcizitelných práv ?len? lidské rodiny je základem svobody, spravedlnosti a míru ve sv?t?,
?e zneuznání lidských práv a pohrdání jimi vedlo k barbarským ?in?m, urá?ejícím sv?domí lidstva, a ?e vybudování sv?ta, ve kterém lidé, zbavení strachu a nouze, se budou t??iti svobod? projevu a p?esv?d?ení, bylo prohlá?eno za nejvy??í cíl lidu,
?e je nutné, aby lidská práva byla chrán?na zákonem, nemá-li být ?lov?k donucen uchylovat se, kdy? v?e ostatní selhalo, k odboji proti tyranii a útlaku,
?e je nutné podporovat rozvoj p?átelských vztahu mezi národy,
?e lid Spojených národ? zd?raznil v Chart? znovu svou víru v základní lidská práva, v d?stojnost a hodnotu lidské osobnosti, v rovná práva mu?? i ?en a ?e se rozhodl podporovat sociální pokrok a vytvo?it lep?í ?ivotní podmínky ve v?t?í svobod?,
?e ?lenské státy p?evzaly závazek zajistit ve spolupráci s Organizací spojených národ? v?eobecné uznávání a zachovávání lidských práv a základních svobod a
?e stejné chápání t?chto práv a svobod má nesmírný význam pro dokonalé spln?ní tohoto závazku,
Valné shromá?d?ní
vyhla?uje tuto
V?eobecnou deklaraci lidských práv
jako?to spole?ný cíl pro v?echny národy a v?echny státy za tím ú?elem, aby se ka?dý jednotlivec a ka?dý orgán spole?nosti, maje tuto deklaraci stále na mysli, sna?il vyu?ováním a výchovou roz?í?it úctu k t?mto práv?m a svobodám a zajistil postupnými opat?eními vnitrostátními i mezinárodními jejich v?eobecné a ú?inné uznávání a zachovávání jak mezi lidem ?lenských stát? samých, tak i mezi lidem území, je? jsou pod jejich pravomocí.
?lánek 1
V?ichni lidé rodí se svobodní a sob? rovní co do d?stojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a sv?domím a mají spolu jednat v duchu bratrství.
?lánek 2
Ka?dý má v?echna práva a v?echny svobody, stanovené touto deklarací, bez jakéhokoli rozli?ování, zejména podle rasy, barvy, pohlaví, jazyka, nábo?enství, politického nebo jiného smý?lení, národnostního nebo sociálního p?vodu, majetku, rodu nebo jiného postavení.
?ádný rozdíl nebude dále ?in?n z d?vodu politického, právního nebo mezinárodního postavení zem? nebo území, k nim? ur?itá osoba p?íslu?í, a? jde o zemi nebo území nezávislé nebo pod poru?enstvím, nesamosprávné nebo podrobené jakémukoli jinému omezení suverenity.
?lánek 3
Ka?dý má právo na ?ivot, svobodu a osobní bezpe?nost.
?lánek 4
Nikdo nesmí být dr?en v otroctví nebo nevolnictví; v?echny formy otroctví a obchodu s otroky jsou zakázány.
?lánek 5
Nikdo nesmí být mu?en nebo podrobován krutému, nelidskému nebo poni?ujícímu zacházení nebo trestu.
?lánek 6
Ka?dý má právo na to, aby byla v?ude uznávána jeho právní osobnost.
?lánek 7
V?ichni jsou si p?ed zákonem rovni a mají právo na stejnou ochranu zákona bez jakéhokoli rozli?ování. V?ichni mají právo na stejnou ochranu proti jakékoli diskriminaci, která poru?uje tuto deklaraci, a proti ka?dému podn?cování k takové diskriminaci.
?lánek 8
Ka?dý má právo, aby mu p?íslu?né vnitrostátní soudy poskytly ú?innou ochranu proti ?in?m poru?ujícím základní práva, která jsou mu p?iznána ústavou nebo zákonem.
?lánek 9
Nikdo nesmí být svévoln? zat?en, dr?en ve vazb? nebo vyho?t?n do vyhnanství.
?lánek 10
Ka?dý má úpln? stejné právo, aby byl spravedliv? a ve?ejn? vyslechnut nezávislým a nestranným soudem, který rozhoduje bu? o jeho právech a povinnostech, nebo o jakémkoli trestním obvin?ní vzneseném proti n?mu.
?lánek 11
1. Ka?dý, kdo je obvin?n z trestného ?inu, pova?uje se za nevinného, dokud není zákonným postupem prokázána jeho vina ve ve?ejném ?ízení, v n?m? mu byly zaji?t?ny ve?keré mo?nosti obhajoby.
2. Nikdo nesmí být odsouzen pro ?in nebo opomenutí, které v dob?, kdy byly spáchány, nebyly trestné podle státního nebo mezinárodního práva. Rovn?? nesmí být ulo?en trest t???í, ne? jakého bylo lze pou?ít v dob?, kdy byl trestný ?in spáchán.
?lánek 12
Nikdo nesmí být vystaven svévolnému zasahování do soukromého ?ivota, do rodiny, domova nebo korespondence, ani útok?m na svou ?est a pov?st. Ka?dý má právo na zákonnou ochranu proti takovým zásah?m nebo útok?m.
?lánek 13
1. Ka?dý má právo voln? se pohybovat a svobodn? si volit bydli?t? uvnit? ur?itého státu.
2. Ka?dý má právo opustit kteroukoli zemi, i svou vlastní, a vrátit se do své zem?.
?lánek 14
1. Ka?dý má právo vyhledat si p?ed pronásledováním úto?i?t? v jiných zemích a po?ívat tam azylu.
2. Toto právo nelze uplatnit v p?ípad? stíhání skute?n? od?vodn?ného nepolitickými zlo?iny nebo ?iny, které jsou v rozporu s cíli a zásadami Spojených národ?.
?lánek 15
1. Ka?dý má právo na státní p?íslu?nost.
2. Nikdo nesmí být svévoln? zbaven své státní p?íslu?nosti ani práva svou státní p?íslu?nost zm?nit.
?lánek 16
1. Mu?i a ?eny, jakmile dosáhnou plnoletosti, mají právo, bez jakéhokoli omezení z d?vod? p?íslu?nosti rasové, národnostní nebo nábo?enské, uzav?ít s?atek a zalo?it rodinu. Pokud jde o man?elství, mají za jeho trvání i p?i jeho rozvázání stejná práva.
2. S?atky mohou být uzav?eny jen se svobodným a plným souhlasem nastávajících man?el?.
3. Rodina je p?irozenou a základní jednotkou spole?nosti a má nárok na ochranu ze strany spole?nosti a státu.
?lánek 17
1. Ka?dý má právo vlastnit majetek jak sám, tak spolu s jinými.
2. Nikdo nesmí být svévoln? zbaven svého majetku.
?lánek 18
Ka?dý má právo na svobodu my?lení, sv?domí a nábo?enství; toto právo zahrnuje v sob? i volnost zm?nit své nábo?enství nebo víru, jako? i svobodu projevovat své nábo?enství nebo víru, sám nebo spole?n? s jinými, a? ve?ejn? nebo soukrom?, vyu?ováním, provád?ním nábo?enských úkon?, bohoslu?bou a zachováváním ob?ad?.
?lánek 19
Ka?dý má právo na svobodu p?esv?d?ení a projevu; toto právo nep?ipou?tí, aby n?kdo trp?l újmu pro své p?esv?d?ení, a zahrnuje právo vyhledávat, p?ijímat a roz?i?ovat informace a my?lenky jakýmikoli prost?edky a bez ohledu na hranice.
?lánek 20
1. Ka?dému je zaru?ena svoboda pokojného shroma??ování a sdru?ování.
2. Nikdo nesmí být nucen, aby byl ?lenem n?jakého sdru?ení.
?lánek 21
1. Ka?dý má právo, aby se ú?astnil vlády své zem? p?ímo nebo prost?ednictvím svobodn? volených zástupc?.
2. Ka?dý má právo vstoupit za rovných podmínek do ve?ejných slu?eb své zem?.
3. Základem vládní moci budi? v?le lidu; ta musí být vyjád?ena správn? provád?nými volbami, které se mají konat v pravidelných obdobích na základ? v?eobecného a rovného hlasovacího práva tajným hlasováním nebo jiným rovnocenným postupem, zabezpe?ujícím svobodu hlasování.
?lánek 22
Ka?dý ?lov?k má jako ?len spole?nosti právo na sociální zabezpe?ení a nárok na to, aby mu byla národním úsilím i mezinárodní sou?inností a v souladu s organizací a s prost?edky p?íslu?ného státu zaji?t?na hospodá?ská, sociální a kulturní práva, nezbytná k jeho d?stojnosti a k svobodnému rozvoji jeho osobnosti.
?lánek 23
1. Ka?dý má právo na práci, na svobodnou volbu zam?stnání, na spravedlivé a uspokojivé pracovní podmínky a na ochranu proti nezam?stnanosti.
2. Ka?dý, bez jakéhokoli rozli?ování, má nárok na stejný plat za stejnou práci.
3. Ka?dý pracující má právo na spravedlivou a uspokojivou odm?nu, která by zaji??ovala jemu samému a jeho rodin? ?ivobytí odpovídající lidské d?stojnosti a která by byla dopln?na, kdyby toho bylo t?eba, jinými prost?edky sociální ochrany.
4. Na ochranu svých zájm? má ka?dý právo zakládat s jinými odborové organizace a p?istupovat k nim.
?lánek 24
Ka?dý má právo na odpo?inek a na zotavení, zejména také na rozumné vymezení pracovních hodin a na pravidelnou placenou dovolenou.
?lánek 25
1. Ka?dý má právo na takovou ?ivotní úrove?, která by byla s to zajistit jeho zdraví a blahobyt i zdraví a blahobyt jeho rodiny, po?ítajíc v to zejména vý?ivu, ?atstvo, byt a léka?skou pé?i, jako? i nezbytná sociální opat?ení; má právo na zabezpe?ení v nezam?stnanosti, v nemoci, p?i nezp?sobilosti k práci, p?i ovdov?ní, ve stá?í nebo v ostatních p?ípadech ztráty výd?le?ných mo?ností, nastalé v d?sledku okolností nezávislých na jeho v?li.
2. Mate?ství a d?tství mají nárok na zvlá?tní pé?i a pomoc. V?echny d?ti, a? man?elské nebo neman?elské, po?ívají stejné sociální ochrany.
?lánek 26
1. Ka?dý má právo na vzd?lání. Vzd?lání nech? je bezplatné, alespo? v po?áte?ních a základních stupních. Základní vzd?lání je povinné. Technické a odborné vzd?lání budi? v?eobecn? p?ístupné a rovn?? vy??í vzd?lání má být stejn? p?ístupné v?em podle schopností.
2. Vzd?lání má sm??ovat k plnému rozvoji lidské osobnosti a k posílení úcty k lidským práv?m a základním svobodám. Má napomáhat k vzájemnému porozum?ní, sná?enlivosti a p?átelství mezi v?emi národy a v?emi skupinami rasovými i nábo?enskými, jako? i k rozvoji ?innosti Spojených národ? pro zachování míru.
3. Rodi?e mají p?ednostní právo volit druh vzd?lání pro své d?ti.
?lánek 27
1. Ka?dý má právo svobodn? se ú?astnit kulturního ?ivota spole?nosti, ú?ívat plod? um?ní a podílet se na v?deckém pokroku a jeho výt??cích.
2. Ka?dý má právo na ochranu morálních a materiálních zájm?, které vyplývají z jeho v?decké, literární nebo um?lecké tvorby.
?lánek 28
Ka?dý má právo na to, aby vládl takový sociální a mezinárodní ?ád, ve kterém by práva a svobody stanovené v této deklaraci byly pln? uplatn?ny.
?lánek 29
1. Ka?dý má povinnosti v??i spole?nosti, v ní? jediné m??e voln? a pln? rozvinout svou osobnost.
2. Ka?dý je p?i výkonu svých práv a svobod podroben jen takovým omezením, která stanoví zákon výhradn? za tím ú?elem, aby bylo zaji?t?no uznávání a zachovávání práv a svobod ostatních a vyhov?no spravedlivým po?adavk?m morálky, ve?ejného po?ádku a obecného blaha v demokratické spole?nosti.
3. Výkon t?chto práv a svobod nesmí být v ?ádném p?ípad? v rozporu s cíli a zásadami Spojených národ?.
?lánek 30
Nic v této deklaraci nem??e být vykládáno, jako by dávalo kterémukoli státu, kterékoli skupin? nebo osob? jakékoli právo vyvíjet ?innost nebo dopou?t?t se ?in?, které by sm??ovaly k potla?ení n?kterého z práv nebo n?které ze svobod v této deklaraci uvedených.
|